(§ 7 odstavec 1 a 4 zák. č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší) (1) Oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší se rozumí území v rámci zóny nebo aglomerace, kde je překročena hodnota imisního limitu u jedné nebo více znečišťujících látek. (2) Zónou je území vymezené ministerstvem pro účely sledování a řízení kvality ovzduší; aglomerací je sídelní seskupení, na němž žije nejméně 350 000 obyvatel, vymezené ministerstvem pro účely sledování a řízení kvality ovzduší. (3) V zónách či aglomeracích, na jejichž území se nenacházejí oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, zajistí orgány ochrany ovzduší udržení koncentrací znečišťujících látek pod hodnotami imisních limitů. (4) Vymezení oblastí podle odstavce 1 a jejich případné změny provádí ministerstvo jedenkrát za rok a zveřejňuje je ve Věstníku Ministerstva životního prostředí. Ministerstvo zde dále zveřejní seznam zón a aglomerací. (§2, odst. 3, 597/2006 Sb. Nařízení vlády o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší) Sledování kvality ovzduší se provádí a) stacionárním měřením ve všech aglomeracích, v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší dosahuje nebo přesahuje horní mez pro posuzování vybraných znečišťujících látek a kde, v případě troposférického ozonu, úroveň znečištění ovzduší překračuje během posledních pěti let úroveň znečištění ovzduší, pod níž lze na základě současného stavu vědeckého poznání vyloučit přímý škodlivý vliv na zdraví lidí nebo zvířat nebo na životní prostředí (dále jen “dlouhodobý imisní cíl”), b) kombinací stacionárního měření, orientačního měření a modelování v zónách, kde je úroveň znečištění ovzduší nižší než horní mez pro posuzování, c) modelováním v zónách, kde úroveň znečištění ovzduší nepřesahuje dolní mez pro posuzování. (§2, odst. 4, 597/2006 Sb.) Ministerstvo životního prostředí (dále jen “ministerstvo”) nebo jím zřízená právnická osoba hodnotí minimálně jednou za 5 let postupem uvedeným v příloze č. 3 k tomuto nařízení všechny zóny a aglomerace podle toho, zda úrovně znečištění ovzduší jednotlivými znečišťujícími látkami na jejich území překračují horní nebo dolní meze pro posuzování. (§3, odst. 1, 597/2006 Sb.) Vyhodnocování kvality ovzduší se provádí na základě výsledků sledování kvality ovzduší pro znečišťující látky, které mají stanovený imisní limit nebo úroveň znečištění ovzduší stanovenou za účelem odstranění, zabránění nebo omezení škodlivých účinků na zdraví lidí a na životní prostředí celkově, které je třeba dosáhnout, pokud je to běžně dostupnými prostředky možné, ve stanovené době (dále jen “cílový imisní limit”). (§3, odst. 2, 597/2006 Sb.) Imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro a) oxid siřičitý, b) částice, které projdou velikostně-selektivním vstupním filtrem vykazujícím pro aerodynamický průměr 10 mm odlučovací účinnost 50% (dále jen “PM10”), c) oxid dusičitý, d) olovo, e) oxid uhelnatý, f) benzen. (§3, odst. 3, 597/2006 Sb.) Cílový imisní limit pro ochranu zdraví lidí je stanoven pro a) kadmium, b) arsen, c) nikl, d) organické sloučeniny sestávající z nejméně dvou kondenzovaných benzenových jader tvořených výhradně uhlíkem a vodíkem (dále jen “polycyklické aromatické uhlovodíky”) vyjádřené jako benzo(a)pyren, e) troposférický ozon. (§3, odst. 4, 597/2006 Sb.) Imisní limit pro ochranu ekosystémů a vegetace nebo cílový imisní limit pro ochranu vegetace je stanoven pro a) oxid siřičitý, b) oxidy dusíku, c) troposférický ozon. (§3, odst. 5, 597/2006 Sb.) Dlouhodobý imisní cíl pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu vegetace je stanoven pro troposférický ozon.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší ve znění pozdějších předpisů, § 11 odst. 5 a 6 a Příloha č. 1, která stanovuje Imisní limity zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, Nařízení vlády č. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzduší