Geobotanik

DEFINICE OBORU / ODBORNOSTI

(v obecném záběru se odborník zabývá)

– primárními rostlinnými společenstvy, tedy takovými, která by tady byla i bez vlivu člověka, např. bučiny, přirozené smrčiny aj. Předmětem jejího zájmu jsou však i sekundární společenstva, tedy ta, na jejichž vzniku se částečně podílel člověk, ať už přímo, nebo nepřímo, a tato společenstva se nakonec přírodními procesy stabilizovala. Příkladem jsou kosené louky, pastviny, ruderální vegetace, akátiny, společenstva plevelů aj.

– Nezabývá se společenstvy vzniklými za silného přispění člověka, jako třeba brzděním sukcese (např. u luk), ale také různým vysazováním či vyséváním. Proto se nezabývá např. vysázenými monokulturami geograficky nepůvodních dřevin, kulturou vojtěšky, kulturní vysetou loukou (např. téměř monocenózou/jednodruhové kostřavy rákosovité) aj.

– užívá katalog biotopů ČR a tvorbu sítě chráněných území /mapování biotopů NATURA 2000, provádí terénní sběr dat o vegetaci fytocenologickým snímkováním a mapováním, klasifikuje vegetaci a určuje bioindikaci.

Obecně geobotanika pohlíží na rostliny přes jejich vztahy: k prostředí na stanovišti (vliv ekologických faktorů), k sobě navzájem (společná existence – vzájemné vyloučení), k prostoru (v geografických souřadnicích) – k času. Tomu odpovídá pojetí geobotaniky zahrnující fytogeografii, fytocenologii a fytoekologii. Posloupnost uvedených podoborů odráží zároveň vývoj oboru jako celku, během něhož se postupně přesouval důraz jak v předmětu oboru, tak jeho metodologie. Geobotanika respektuje hierarchickou povahu skladby přírody. Velkou pozornost věnuje odhalování spojnic, jež podmiňují vztahy mezi objekty téže nebo různých úrovní rostlinného světa.

Zdroj: základní internetové zdroje

AUTORSKÁ METODA (NEOLOKATOR.CZ)

Z pohledu metody sběru dat při autorských průzkumech území, jsme s týmem →NEOLOKATOR.CZ vytvořili mezi lety 2013 a 2015 pro Fond dalšího vzdělávání – projekt Pracovní návyky podrobný systém identifikace rozvojových potenciálů v území. V oblasti Geobotaniky byla tato metoda ověřována v celkem patnácti městech a →OBCích po celé České republice.
Zkrácený text metody, jejíž autorem je Mgr. Jan Albert Šturma a spoluautorem kategorizace Jan Trejbal, zní takto:
Výzkum definuje současnou tvář zkoumané lokality z hlediska biologie a ekologie a upozorňuje jak na výrazné systémové problémy, které je potřeba akutně řešit (například nedostatek vody, zánik lužní krajiny a plošné meliorace v Kyjově a okolí), tak na potenciál rozsáhlejších krajinných změn, které by výrazně zlepšily kvalitu života na lokalitách (detekce rostlinných invazí, ochrana před vysycháním, zmírnění klimatických výkyvů na exponovaných lokalitách). Výzkum zároveň upozorňuje na význam konkrétních neregulovaných úseků krajiny v oblasti i na potřebu jejich aktivní
ochrany. Současně dává nástroj zabraňující zevšednění a sterilizaci krajiny, která může vést jak k frustraci obyvatel, tak ke snazší náchylnosti krajiny k biologickým invazím a pohromám různého druhu (např. povodně) a poskytuje nápady, jak se alespoň částečně
vypořádat se zesilující změnou klimatu přímo ve městech.
Termínem geobotanika se přitom označuje výzkum interakcí vegetace a ostatních složek krajiny (v současnosti je používán i termín „rostlinná ekologie“). Její součástí
je i krajinná ekologie, zabývající se vztahy jednotlivých složek krajiny. Pro projekt byl proto zvolen postup, který leží na pomezí sociologie a biologie. Používá sice ověřenou a běžně používanou metodu vegetačního mapování, zaměřuje se ale na okrajové a lidmi silně ovlivněné nebo dokonce úmyslně vytvořené úseky krajiny. Opomíjí zprvu relativně dobře prozkoumaná území (třeba polygony mapování biotopů NATURY 2000 a síť chráněných území, viz www.nature.cz. Výsledek je odrazem potentních krajinných fragmentů, jejichž osud není relativně pevně určen (na rozdíl např. od parků v →CENTRu
města), ale které jsou schopné rychlé přeměny, aniž by tím ztratily na biologické hodnotě. Je to často neudržovaný remízek v cyklocrossové hřiště nebo slanisko v obecní plácek).
Socio-botanické mapování na jejich detekci využívá určité indikátory – konkrétní druhové složení, zjevné druhové expanze a invaze apod., většina lidských činností je totiž doprovázena určitými specifickými druhovými indikátory. Samotné terénní mapování
je pak kombinací mapování vegetačních struktur a formací, nebo výskytu samotných indikátorových druhů. Většina vztahů v krajině není přímo kauzální, ale propojená sítí zpětných vazeb, které nemusejí být na první pohled patrné. Proto ani zdánlivě fragmentární a nespojité mapování není na škodu. A naopak, ucelené a dobře definované fenomény se mohou projevovat plošně.
Samotný terénní sběr dat je pak zahájen od okraje sídla, který hodně vypovídá o jeho metabolismu. Poté je zmapován střed města a následuje propojení centra a →PERIFERIE s okolní →KRAJINou. Po identifikaci koutů krajiny, s nimiž by se něco „dalo dělat“
vymezujeme jejich současný potenciál tak, aby případné úpravy zbytečně nezničily cenné úseky krajiny, popřípadě detekujeme staré krajinné struktury a zanikající fenomény (třeba historickou pastvu). Zdůrazňujeme možnost jejich regenerace a objevuje přehlížené, biologicky však velmi hodnotné krajinné či rostlinné fenomény, na jejichž základě je možný dál šetrně stavět „rozvoj“ oblasti.
Kategorizace metody: Významná místa (posvátná), Pastevní krajina, Divočina, Antropogenní / ruderální krajina, Abandon, Kulturní venkovská krajina, Invazní druhy, Plánovaná krajina, Plantáže, Etnobotanika.

Zdroj: Trejbal, J. Kniha Pohyb tvůrce. Nakladatelství UMPRUM. 2021. s.64-65

AUTORIZACE (případně jiné formy kvalifikace)

NE. Běžná kvalifikace.

PŘÍBUZNÉ PROFESE

Zdroj: https://transdisciplinarita.cz/zarazeni-profesi/

ZÁKLADNÍ KONTAKT a ZÁKLADNÍ WWW ZDROJE

• Botanikové v České republice mají jako vědecko-výzkumné pracoviště Botanický ústav pod Akademií věd České republiky.
• Unie botanických zahrad – http://ubzcr.cz/

ODKAZY NA PRÁVNÍ PŘEDPISY A DOKUMENTY TÝKAJÍCÍ SE PROFESE

• ZÁKON Č. 1412/95 SB. – O BOTANICKÉ PRÁCI V TERÉNU. https://www.sci.muni.cz/botany/sranda/zakon.htm
• Zákon o ochraně přírody a krajiny. 114/1992 Sb.. https://www.mzp.cz/www/platnalegislativa.nsf/%24%24OpenDominoDocument.xsp?documentId=58170589E7DC0591C125654B004E91C1&action=openDocument

Pro podrobnější transdisciplinární průzkumy území ve smyslu “Z” (zjištění vyplývající z průzkumů území – ve smyslu § 4 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., zejména vlastní zjištění pořizovatele, a další informace vzniklé analytickou činností v územním plánování) kontaktujte prosím ve vašem kraji – území tyto specialisty:

/Zpětnou vazbu a doporučení na úpravu textu zasílejte transdisciplinarita@email.cz/