Projektant územní systémy ekol. stability

DEFINICE OBORU / ODBORNOSTI

(v obecném záběru se odborník zabývá)

• autorizování projektanti, jejichž seznam spravuje Česká komora architektů, jsou oprávněni zpracovávat návrhy vymezení územního systému ekologické stability (ÚSES), které pak na základě zákonem daných kompetencí schvalují příslušné orgány státní správy (zejména orgány ochrany přírody). V současné době je jednotně pro celé území naší republiky zpracován základní návrh nadregionální a regionální úrovně ÚSES, a to formou územně technického podkladu v digitální podobě v podrobnosti mapového měřítka 1:10 000.
• ÚSES: Tvorba územního systému ekologické stability je dlouhodobým procesem, vyžadujícím zpracování několika stupňů projektové dokumentace (od základních generelů přes různě podrobné plány až po realizační projekty), zakládání jednotlivých skladebných částí ÚSES a péči o jednotlivé skladebné části ÚSES.
• Základem legislativní ochrany dílčích ucelených částí územního systému ekologické stability je začlenění návrhů jejich vymezení do územně plánovacích dokumentací (viz územní plánování). Postavení ÚSES v rámci územního plánování v současné době upravuje vyhláška č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci. Podle této vyhlášky patří vymezení územního systému ekologické stability v různé podrobnosti k předepsaným náležitostem závazných částí všech vyjmenovaných typů územně plánovacích dokumentací (územních plánů velkých územních celků, územních plánů obcí i regulačních plánů (§ 18 odst. 2).
• Minimálně stejnou důležitost jako v případě začlenění do územně plánovacích dokumentací má vymezení ÚSES jako nezbytné součásti návrhu komplexních pozemkových úprav (viz pozemkové úpravy). Parcelní vymezení skladebných částí ÚSES v rámci komplexních pozemkových úprav zajišťuje jejich územní ochranu a umožňuje přikročit k plánovité realizaci ÚSES.
• Vedle územně plánovací činnosti a pozemkových úprav slouží vymezení územního systému ekologické stability jako nezbytný podklad k plánování řady dalších aktivit v krajině (lesnické plánování, revitalizace říčních systémů, dopravní stavby atd.).

Zdroj: základní internetové zdroje

AUTORIZACE (případně jiné formy kvalifikace)

ANO. Autorizace pro samostatnou specializaci – podle § 2 odst. 2 Autorizačního řádu ČKA, Komora v souladu s ustanovením § 6 zákona uděluje autorizaci pro dílčí specializaci projektování územních systémů ekologické stability v rámci oboru krajinářská architektura, s číselným označením A.3.1 a oprávněním užívat označení „autorizovaný projektant územních systémů ekologické stability“.

https://www.cka.cz/cs/cka/autorizovani-architekti/autorizacni-zkousky

PŘÍBUZNÉ PROFESE

Zdroj: https://transdisciplinarita.cz/zarazeni-profesi/

ZÁKLADNÍ KONTAKT a ZÁKLADNÍ WWW ZDROJE

• ČKA – Česká komora architektů
• MŽP – Odbor obecné ochrany přírody a krajiny
  Kontaktní osoba na MŽP: Ing. Eva VoženílkováOdbor obecné ochrany přírody a krajiny
  Oddělení ochrany krajiny a lesa
  e-mail: Eva.Vozenilkova@mzp.cz
  tel: 267 122 726
• Společnost pro ekologickou stabilitu krajiny: www.uses.cz
• Ministerstvo životního prostředí: www.mzp.cz
• Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze: www.fzp.czu.cz

ODKAZY NA PRÁVNÍ PŘEDPISY A DOKUMENTY TÝKAJÍCÍ SE PROFESE

Územní systém ekologické stability krajiny (ÚSES) je definován jako„vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu“. Vytváření územního systému ekologické stability (ÚSES) je podle § 4 odst. 1) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Smyslem vytváření a ochrany ÚSES je zajištění základních prostorových podmínek pro dlouhodobé udržení a posílení jedné ze základních přirozených funkcí krajiny – ekologické stability („schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své přirozené vlastnosti a funkce“ – viz § 4 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí). Děje se tak postupným vytvářením spojité sítě ploch s relativně vysokou ekologickou stabilitou, na kterých je umožněn rozvoj přirozených, především rostlinných společenstev, jejichž druhová skladba odpovídá konkrétním stanovištním podmínkám (přirozený genofond krajiny). Takto stabilizovaná území jsou předpokladem zachování či obnovení rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev a mohou příznivě působit na okolní méně ekologicky stabilní části krajiny.

Odborné a metodické principy vymezování ÚSES spočívají v biogeografickém členění krajiny a typologii přirozených společenstev ve vztahu ke stanovištním podmínkám. Využívají poznatků o závislosti složení a struktury přirozených společenstev na geografických podmínkách (klima, nadmořská výška, průběh počasí), geologických podmínkách (složení a struktura geologických vrstev), pedologických podmínkách (složení a struktura půdy), hydrologických a dalších podmínkách.

Za návrh vymezení systému ekologické stability (plány ÚSES) jsou odpovědné orgány ochrany přírody. Závaznost ÚSES v konkrétním území však nevzniká správním aktem orgánu ochrany přírody příslušného k vymezení, ale vydáním příslušné územně plánovací dokumentace formou opatření obecné povahy, ve které je ÚSES vymezen, nebo rozhodnutím o pozemkové úpravě.

Pro podrobnější transdisciplinární průzkumy území ve smyslu “Z” (zjištění vyplývající z průzkumů území – ve smyslu § 4 odst. 1 vyhlášky č. 500/2006 Sb., zejména vlastní zjištění pořizovatele, a další informace vzniklé analytickou činností v územním plánování) kontaktujte prosím ve vašem kraji – území tyto specialisty:

/Zpětnou vazbu a doporučení na úpravu textu zasílejte transdisciplinarita@email.cz/